Fauna a flóra

Fauna

Mezi keři macchií žije spousta malých hlodavců, ale i želvy, ještěrky a neškodní hadi. Jedovaté plazy Korsika nemá. Macchie je neomezeným revírem lišek. Liška se v ní stala králem zvířat. Nežijí zde ani vlci, ani jiné šelmy. Poblíž lidských obydlí volně pobíhají drobní černí vepříci, nápadně podobní mladým divočákům. Není také nic vzácného potkat tady polodivokou černobílou rohatou kozu nebo volně se pasoucího oslíka. Nikdo se o ně nestará, nikdo je nehlídá, a přece je majitel najde vždy, kdy potřebuje. Ozdobou korsických hor je divoká ovce muflon. Korsičané mu říkají mufra. Žije v nevelkých stádech jako kamzík, má i podobné zvyky. V tuhých zimách, když pastviny pokryje sníh, sestupují stáda do údolí, kde se docela samozřejmě a nebojácně přidružují k ovcím nebo kozám. Mladý muflon se dá ochočit, starý je plachý a tvrdohlavý. Často bývá zobrazován jako symbol korsické nezávislosti. Na hmyz je Korsika bohatá. V macchiích dosud žijí zcela neznámé druhy velkých pestrých motýlů. Nejnebezpečnějším tvorem na ostrově je pavouk zvaný malmignatta, kterému se v Malé Asii říká karakurt – černý vlk. Jeho neošetřené kousnutí prý působí postupné chladnutí končetin a snad i smrt. Odborníci tohoto centimetr dlouhého pavouka s třinácti červenými skvrnami na zadečku nazývají Latrodectes trecimmaculatus. Spřádá si pavučiny v prohlubních půdy a jeho obětí se nejčastěji stává pasoucí se skot. Po kousnutí do jazyka nebo do tlamy zvíře brzy hyne.

Flóra

Korsické borovici se říká černá nebo také přímořská. Botanikové ji nazývají Pinus laricio. Má dlouhé silné modrozelené jehličí, černošedou kůru a mohutnou stavbu kmene, který dobře vzdoruje vichřicím i váze sněhu. Její koruna bývá v těchto polohách navrchu zploštělá. Macchie jsou věčně zelené křoviny pokrývající více než polovinu ostrova. Pro tyto souvislé středomořské porosty vznikl právě zde na Korsice obecný název macchia a rozšířil se snad do všech jazyků. Je to jediné slovo z korsičtiny, které proniklo do světa. Tyto silně pryskyřičnaté rostliny tvoří na celém povrchu ostrova téměř neproniknutelnou džungli. Větve keřů jsou navzájem propletené, houževnaté, ale narozdíl od kosodřevin většinou porostlé trny. Složení a růst macchie se různí podle polohy, klimatu a nadmořské výšky. Na vlhčím východním pobřeží dosahují keře až 4 metrů, ve vyšších oblastech, zejména na severních svazích, se daří přízemním a zakrslým tvarům. Korsická macchie je ze všech macchií nejpestřejší. Spatříme tu nejčastěji stromovité vřesy, lesknoucí se pistácie, světlezelené květy řešetláku, koberce žlutých kručinek, intenzivně vonící rozmarýn, modravou opojnou levanduli, tymián, vznešené kaliny, až dvoumetrové pryšce, jalovce, škumpy, vavřín, myrtu, tamaryšky a další. Dá se v nich lehce ztratit orientace a lze lehce sejít z cesty.